Dobrodružství a cesty Misie Uszatekové

Dobrodružství a cesty Misie Uszatekové

Każdy je to, co se mu líbí

Medvídek stál na prahu domu. V tlapách držel krajíc chleba silně potřeného medem. Přátelé ho obklíčili.
– Każdy je to, co se mu líbípowiedział do Misia Kogucik. – Mám rád semínka.
– A mám trávy a byliny – přidal zajíček.
– Není nic lepšího než krupice! – Kruczek se olízl.
A všichni to začali jíst, co se mu líbí. Medvěd jedl chléb s medem. Kohoutek klel na semena. Zajíček okusoval listy bylinek. A Kruczek olizoval misku s kaší.
– chrum, dobře… – najednou zazněl hlas. Na dvůr vyběhl čtyřnohý muž, růžové stvoření.
– Jsem Prasátko Růžový čenich – řeklo, při pohledu na přátele.
– Jsme velice potěšeni – pozdravili přátelé nováčka.
– Chápukwiknął prosiaczek – že to každý jí, co se mu líbí.
– A ty, co máš rád? – Zeptal se Uszatek.
– Všechno. A chléb, a kaše, a list, a semínko, a spousta dalších věcí. A vždy mám velkou chuť k jídlu.
Přátelé obdivně pohlédli na Růžový čenich. A Uszatek běžel domů. Za chvíli byl zpět, nesoucí v tlapce kus papíru s takovým nápisem:
Pozvání. Růžové čenichové sele prosím, přijít zítra na snídani. Miś Uszatek a přátelé.

Host

Medvěd Uszatek zakryl stůl v altánu bílou látkou. Zajíček dal kytici květin do středu stolu. Kogucik a Kruczek sestavili dekorace. Tehdy brána zaškrípala. Růžový čenich vstoupil do dvora.
– Vítejte milý hoste! Pojďte ke stolu! – přátelé plakali.
Prasátko se v křesle uklidnilo. Zajíček přinesl talíř salátu. Kruczek misku kouřící kaše s praskáním. Kohoutek přinesl v zobáku ředkvičku, červené jako kvítky.
Řekl medvídek:
– Tady je perník a čokoládový pudink. Teď můžeme začít se snídaní.
Pink Snout zabručel:
– chrumkejte dobře… Všechno vypadá skvěle! – a okamžitě začal jíst. Začal klovat, plácnout a lízat to široce. Na talíř nedal nádobí. Jedl přímo z talíře. Ne vidličkou – ale s čenichem a tlapkami. Kousal se do hlávkového salátu s perníkem, a snědl pudink s ředkvičkami.
– chrum, dobře, dobře… – po celou dobu zavrčel s velkým uspokojením.
Přátelé neměli děs. Pink Snout potřísnil ubrus a převrhl květiny! A když všechno snědl a viděl to, že tabulka je prázdná – usnul. Neotřel si ani čenich.
Přátelé se dívali, tiše, na zničený stůl a na spícího žrouta. Zeptal se medvěd šeptem:
– Pozveme ještě někdy Pink Snout??

Zvláště doporučujeme Omalovánky Medvídek.